O čem budu psát?

Jsem Denis postrach mužů a chci se s vámi podělit o své články. V tomto úvodu se něco málo dozvíte o mně i o tom, jakým článkům se věnuji.

Příběhy, o které se hodlám s Vámi podělit, můžete brát jakkoliv. Jako story zoufalého člověka, manuál How to be single (and awesome), nebo jako motivaci, když se Vám v osobním životě prostě nedaří.

Ačkoliv to někdy bude neuvěřitelné, všechno je z reálného života, který někdo (JÁ) žije. Takže prostě když ti bude naho*no, tak si vzpomeň, že vždycky může být i hůř :-)

Již je to rok a čtvrt, co jsem sama. Předtím jsem si tuto situaci nedovedla ani představit. S první láskou jsem začala ještě před 14-tým rokem a od té doby jsem nikdy nebyla sama. Ta první skončila v závislosti na té druhé a stejně to bylo i s tou poslední. Neříkám, že jsem se za tu dobu s nikým nestýkala a právě o tom Vám tady chci psát. Stala jsem se skutečným magnetem na exoty. Už sama jsem jeden dost velký exot, takže doufám, že se Vám mé povídání bude líbit a třeba někomu, kdo je ve stejné situaci nebo v jiné porozchodové fázi, to i pomůže.

V současné době jsem ve stádiu „samostatná, silná a emancipovaná žena“, tedy až do chvíle, kdy nemůžu odšpuntovat flašku vína nebo se mi udělá jebák na zadku… To občas toužím mít po boku mého prince, aby mě zachránil.

Hodně tak přemýšlím, jestli toho chlapa nechci jen využívat jako otroka. Většinou si totiž postesknu, že jsem sama jen v situacích, kdy bych po svém potenciálním partnerovi něco potřebovala… Taky to, že někdo touží s tím druhým zestárnout, mi začalo dávat smysl především, když mně bolely záda a neměl mi je kdo natřít tou smrdutou koňskou mastí. Takže jsem měla nejen bolavá záda ale také ukrutnou depresi ze smrti v osamocení jen se svými kočkami, které by mě poté pravděpodobně z hladu sežraly.

Ano, i takové dny tady byly. Dnes se na to všechno snažím dívat s odstupem a s humorem, i když občas ten smích přechází v pláč a naopak. Zejména ve chvílích, kdy zjistíš, že tvoje nejtišší spolužačka ze základky, na kterou jsi málem zapomněla, porodila své první dítě. Nebo další takový spolužák, na kterého si pamatuješ zejména proto, že jsi díky němu nepropadla z matiky, se právě oženil. Musíš na tom hledat vždy něco pozitivního, ne pro ně, ale pro tebe. Něco jako: „Ti už to mají spočítaný a my jsme pořád young and free.“ a otevřít si láhev vína, nejlépe s další nezadanou kamarádkou a navzájem se utvrzovat v tom, jaké máme štěstí, že jste samy.

– S tím vínem se to ale nesmí přehnat! V takovém případě může dojít k totálnímu zhroucení osobnosti, kdy si budete navzájem v objetí s pláčem slibovat, že vy dvě se NIKDY nevdáte (jako kdyby něco nasvědčovalo tomu, že ano...) a budete žít jen jedna pro druhou divokým párty životem bez chlapů.

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].

Ohodnoť blog
0

Chceš vědět, když Denis postrach mužů přidá nový blog?

Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.

Další články autora

Zobrazit všechny
27.12.2017 14:50
Dovolená - part three
11.12.2017 22:47
Dovolená - part two
30.11.2017 22:49
Dovolená - part one