11.12.2017 22:47

Dovolená - part two

František a Long Island Iced Tea

Všehno začalo takovým sebe hecováním ze strany Františka. Ten mi tvrdil, že se ještě na dovolené v EG nikdy neopil, že ten jejich alkohol je ředěný a bla bla. Tak jsme v klidu pili gin se spritem a Františkovi to pomalu ale jistě lezlo do hlavy. Mě samozřejmě také ale nějaký zázračný pud sebezáchovy mi říkal, že dávat si long island iced tea, rozhodně není dobrý nápad. Velmi rozjařený František vehementně povzbuzoval číšníka, nalévajícího asi 4 druhy alkoholu do jedné skleničky, ať tam klidně ještě přidá. Protože nastalá situace vybízela k tomu, že se brzy stane něco katastrofického, poprosila jsem ho, ať se rozmyslí a nepije to. Nezabralo, odcházím na pláž. František zůstává a přes jeho nulovou znalost angličtiny se baví s obsluhou baru.

Zdroj: unsplash.com

O pár hodin později byl čas jít na večeři. Vydala jsem se tedy Františka hledat. A zde se věta: „ležel tam jak vyvrženej vorvaň“ stala skutečností. Spal na lehátku u bazénu a ani za Boha ho nebylo možné vzbudit. No co, ať se z toho vyspí.

Na večeři sedím sama u stolu a přichází ke mně pán v saku. Prý jestli s ním můžu jít bokem a promluvit si. Tvl, mám trochu strach, ale jdu. Tento pán byl manažer hotelu a chtěl mě poprosit, abych si uklidila Františka z prostoru u bazénu. Skvělé. Mám radost.

Zdroj: pinterest.com

Už byla tma, tak jsem intuitivně šla k lehátku, kde jsem ho odpoledne viděla naposledy a skutečně tam stále byl, jen bohužel v horším stavu, než předtím. Soudě z toho nadělení kolem se mu neudělalo dobře. V mé hlavě se promítly myšlenky hodné masového vraha. Ale přece jen bylo šero, tak ho možná nikdo neviděl, uklidňovala jsem se.

Druhý den ráno jsme šli na snídani, sice nebylo stále jasné, zda ho někdo viděl s tím, co vyvedl na lehátku ale každopádně ho všichni zdraví, podávají si s ním ruce a volají na něj jménem. Tak fajn, tak si udělal kamarády, co je na tom špatného…?

Šli jsme na pláž, zde ho zdraví další barmani i s kuchařem, smějí se, mávají a někteří dokonce tleskají. František rozhodně neměl dobrou náladu a na volání svého jména se již neotáčel. Já jsem v tu chvíli chtěla konvertovat k islámu a začít nosit burku. Nebo minimálně něco, co by mi zakrylo obličej, aby mě nikdo nepoznal.