11.4.2020 14:37
Súzvuk
Báseň, v ktorej som siahla do koreňov všednej zamilovanosti.
Ľahkosť vánku do dlaní mi padá,
vlahou mlhy brázdim.
Nežnosť rumenných líc tvojích
ja miliónkrát ľúbim.
Hlad steká mi po bokoch,
pery túžbou pejú.
Slzu poláskam Ti úsmevmi,
podistým, dušu zahrejú.
Splna stískam teplo tváre,
zamat rúk tvojích.
Plač obnažil farbu lásky,
sľubov a citov drahých.
Okamih jarný, pijúci dážď,
sa sťa blesk v oku zapíše.
Veď i láska, ľúbosť zvaná,
tep kolíše.
A keď prameň vlasov
mi ískaš v tráve.
Srdce káže oddať sa láske
do tla pre dve tváre.
Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].
Chceš vědět, když novakovaviktoria přidá nový blog?
Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.