Nejestvujúce miesto

Vyb(l)ásnenie v písaní. Zo známych textov piesní k vyliatiu vlastných citov. Jemná úprava originálov - vnútorné uvoľnenie a úprimná spoveď v jednom. Celok, ja, ty, my!

1.

Čo sa deje s týmto svetom?

Každý slnečný deň je šedý.

Na svojich ramenách cítim ťarchu sveta.

Svet je závislý na dráme.

Drámu priťahujú veci, ktoré prinášajú traumu.

Vďaka sebectvu ideme nesprávnym smerom.

Ťažké je nasledovať svoje srdce.

Viem, ktorou cestou ísť, ale oplatí sa počkať.

Posuniem hodiny späť, uistím sa, aby svetlo porazilo tmu.

2.

Milujem výhľad z vrcholu kopca.

Stáva sa mi, že spadnem, no stále pracujem na svojom umeleckom diele.

Chcem visieť medzi tými najlepšími. Budem.

Vyliezol by som na každú horu, preplával by som každý oceán.

Strávil by som každú hodinu, každého dňa a spravil všetko pre tvoje bezpečie.

Nikdy nebude ten správny čas, no ja som neporaziteľný.

Oblečiem si brnenie a ukážem ti, aký silný som.

Som Superman s vetrom za chrbtom.

Ešte stále ste nevideli to najlepšie.

3.

Hovoria o tom, čo som urobil.

Pozerám sa na svoj odraz v zrkadle.

Kosť a koža - som len človek, je to v mojej DNA.

Dusím sa, len aby som zapadol.

Strácam svoju myseľ pre drobné chyby.

Čím viac sa snažím, tým menej mi to ide.

Všetko v mojom vnútri kričí.

Nerozumel som tomu a láska ma desila.

Potreboval som zachrániť, šalel som, keď som bol sám.

Chcel som byť šťastný a vždy sám sebou.

Nemôžem dýchať, no bojujem kým môžem.

Je to akoby som sa hneval na bolesť.

Rád trpím a dusím sa.

Občas som sklamaný, občas som na dne.

Nie som dobrák, no nechcem ťa sklamať.

Keď som spal, snívalo sa mi, že som ťa zvieral v náručí.

Keď som sa prebudil, mýlil som sa.

Sklonil som hlavu a plakal.

Robil som všetko pre teba. Zbytočne.

Rozhoduje za nás osud sám.

Chcem pred tebou skryť pravdu, chcem ťa pred ňou ochrániť.

Ovinula ruky okolo mňa a povedala:

„Nesnaž sa byť niekým, kým nie si.

Pretože ja ťa milujem, nech sa deje čokoľvek.“

Cítil som, akoby sa lámalo srdce zo skla.

4.

Počul som, že sa tvoje sny splnili.

Neprajem si ti nič, len to najlepšie pre teba.

Daruj mi spomienku, ktorá nevyprchá.

Nechcem tvoju úprimnosť.

Vidím ju v tvojich očiach a som si istý, že moje oči hovoria za mňa.

Nikto ma nepozná tak ako ty.

Pozri sa mi do očí, v nich sa skrývajú démoni.

Pozri sa na nich, no nechoď ku mne blízko.

Vyrovnaj sa s údermi a nauč sa prijímať rany.

Nestrácaj sa v hmle z hviezd.

Ver mi - je v poriadku, nebyť v poriadku.

Je v poriadku, byť v neporiadku.

Slzy neznamenajú že prehrávaš, každý je niekedy ranený.

Len buď úprimný k sebe, kto si.

Nenávidím, keď sa držíš vzadu alebo sa skrývaš pred svet(l)om.

Si dôvod, prečo nemôžem spať.

Si dôvod, prečo stále dýcham.

Robíš ma šťastným, keď je nebo šedé.

Ak som to ja a ak si to ty.

Pokým je naša láska zlá, pokojne už nikdy nebudem dobrý.

Stojíš tu a sleduješ ako horím.

Je to v poriadku – páči sa mi spôsob, akým to bolí.

Budeš ma stále milovať aj keď nebudem mať nič iné, len svoju boľavú dušu?

5.

Povedali sme si všetko.

Ak je toto posledná noc s tebou, objímaj ma tak, akoby sme boli viac než priatelia.

Prečo sa teda chováme akoby sme sa báli toho, čo bude ďalej?

Včerajšok bol čas našich životov.

Sme naďalej jeden pre druhého múzou?

Spomínam si na tvoje slová:

„Niekedy to prerastie v lásku,

niekedy to miesto toho bolí.“

V inom živote by som ťa prinútil ostať.

Dodržali by sme všetky naše sľuby, boli by sme proti celému svetu.

Kto mohol vedieť, ako horko-sladko to bude chutiť?

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].

Ohodnoť blog
0
Odeslat správu
Nevypísaný spisovateľ. Snílek milujúci upršaný Paríž 20. rokov, okúzlený tvorbou Hemingwaya, skazený čistou vulgárnosťou Bukowského, dotknutý umením Moneta, započúvaný do Beethovena. Analóg v digitálnom svete.

Chceš vědět, když Michal Pavlov přidá nový blog?

Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.