JEDEN ALGORITMUS JIM VŠEM VLÁDNE, JEDEN JIM VŠEM KÁŽE... SPOLEČNOST A MOBILNÍ TELEFONY

Všichni si jistě pochvalujeme nejrychlejší 5G data za hubičku, či to, že máme konečně signál v metru. Mobil jakoby nám pomalu přirostl k ruce a většina lidí se neuvědomuje jeho stinné stránky na které je potřeba upozorňovat a varovat před nimi.

V roce 2022 celosvětově vzrostl počet uživatelů mobilních telefonů na 6,7 miliardy. Téměř každý má tedy své vlastní zařízení. Celosvětový průměr strávených hodin na mobilních zařízeních podle studie z Harvardské univerzity zabírá více než 27% celého roka. Průměrný čas se natáhl až na 6 hodin a 42 minuty a ptáte se co lidé nejčastěji hledají?

Je to porno. Každý druhý obsah hledaný na smartphonu je pornografický. Na něm přitom vzniká silná závislost doprovázena problémy v intimním životě a psychickým zdravím.

Německá certifikační společnost Dekra se v jednom z průzkumů z roku 2016 zaměřila i třeba na chodce přecházející rušné ulice. Jejich chování sledoval tým analyzující nehody v centrech celkem šesti evropských metropolí. Z výsledků studie vyplývá, že téměř 17 % z přibližně 14 tisíc chodců se věnuje víc mobilům než okolnímu dění. Zatímco toto chování nijak postihnutelné není, z druhé strany za telefonování za volantem nyní můžete být oznámkováni dvěma strženými body a sankcí ve výši jedné tisícikoruny na místě, leč pokuta řešena následně ve správním řízení se může vyšplhat na 2 a půl tisíce korun českých.

Dalším nebezpečím jsou algoritmy. Nejčastěji se o algoritmech hovoří v kontextu sociálních sítí. On totiž může za to, který z miliard příspěvků se zobrazí právě na vaší úvodní stránce. Řídí se tím kdo jste dle věku, pohlaví, místa bydliště, vašich přátel, dřívějších preferencí, toho co jste hledali, podle toho, co sledujete a komentujete. V ideálním světě vám naservíruje zábavné příspěvky, jako šité na míru.

Stinnou stránkou je, že algoritmy nepřímo utvářejí naše názory a ovlivňují náš pohled na svět. Protože názory si tvoříme na základě informací, které nás obklopují. Bylo mnohokrát prokázáno, že algoritmy zároveň fungují tak, aby uživatele udržely co nejdéle na síti – tedy nabízejí mu věci, které ho budou zajímat.

Důsledky vidíme kolem sebe neustále. Příkladem může být například útok voličů Donalda Trumpa na americký Kapitol. Většina z těchto lidí nejspíš skutečně věřila, že jsou oběti spiknutí, jejich Facebook, Twitter i TikTok přetékal příspěvky o neférovosti voleb, konspiračními teoriemi, komentáři, které na oko působily velmi fundovaně, ale nejspíš za celé měsíce neměli možnost přečíst si argument protistrany. Skvěle a dopodrobna analyzuje tento problém dokumentární (a pro mě velmi hororový) snímek The Social Dilemma (2020).

Další z nepříjemně palčivých problémů je úspěch a idylka bezstarostného, bezchybného a skvělého života. To vše je na sociálních sítích dáváno na odiv. Vystavuje se doslova jako trofej. Ostatní se díky sledování těchto videí doporučených algoritmy poté mohou cítit zklamaně až méněcenně a paradoxně velmi osaměle.

S psychickým zdravím dále poté souvisí kyberšikana, nesnášenlivost, agrese, útoky na menšiny, či sexuální obtěžování. Před těmito obrovskými vykřičníky však sponzoři, ale i společnost naivně zavírají oči, předstíraje, že se vlastně nic tak hrozného neděje. Obecným pravidlem je, že dnešní sociální sítě se stávají baštou nenávisti z toho či oněho tábora.

Na druhou stranu si musím povzdechnout. Co bychom bez těch mobilů dělali? Platíme z nich kartou, komunikujeme se světem, děláme si nové přátele a podílíme se se svým životem, což patří mezi jednu z vrozených lidských potřeb. Potřeba sdílet. Vše má své benefity a mobilní telefony, sociální sítě a obecně online svět jich má bezpochyby mnoho. Nesmíme však zapomínat a už rozhodně ne účelově přehlížet nevýhody a problémy, které tyto prostředky přinášejí.