člověk se jednou bezdůvodně rozbrečí a hned říká že má deprese ale člověk který jí opravdu má to nedokáže ani vyslovit natož přiznat
jednou jsem celou noc ležela v posteli a celou noc koukala do stropu. Jakoby jsem si v tu dobu říkala jaký mám zasraný život, jak to mám hrozně těžké, ale pak jsem začala přemýšlet a řekla si ,,jak to mám v životě těžké ? ,,
v ten moment jsem si uvědomila jaké mám vlastně štěstí že mám rodiče, mám kde bydlet, mám co jíst, můžu si dělat co se mi zachce a od této doby jsem měla v hlavě pocit toho že mám štěstí
názor se mi změnil
v dnešní den kdy jsem viděla bohatou holku která měla všechno ale prostě stejně si furt stěžovala nadávala na svoje rodiče a nic nebylo nikdy dobře
jakmile jsem uslyšela tohle tak jsem si řekla že nejsem asi na tom tak dobře jak jsem si myslela a teď možná vůbec nechápete ale je to myšleno takhle :
v té době mi bylo třináct let pamatuji si že lidé v mém věku právě teď byli venku a skvěle se bavily
pamatuji si moment kdy jsem seděla na židli u svého stolu a přede mnou bylo malé zrcátko do kterého jsem se koukala
koukala jsem si přímo do oči a řekla si že si nadále nemůžu říkat že se mám fajn když se fajn nemám
nalhávat něco někomu jinému a nalhávat sám sobě jsou dvě naprosto odlišné věci
koukala jsem vlastně sama do sebe a vydržela jsem to dlouho dokud jsem ucítila jak mi po tváři teče bezdůvodně slza které byla moji vlastní lží byla to iluze.
když se někdo dostane do depresi v dnešní době tak všichni si z vás dělají jen srandu
doopravdy deprese je velice vážná nemoc
takže to že se bezdůvodně rozbrečíte neznamená ze máte depresi jen nejste duševně vyrovnaní
Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].
Chceš vědět, když amuska přidá nový blog?
Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.