Ztráta času

moji spolužačce zemřel pes. Trvalo ji dva týdny než se z toho dostala. Furt jenom seděla doma nikam nechodila a brečela. Dělala jako kdyby jediná která o něco přišla. Mě zemřel pes čtyři dny před tím než jí. Život šel prostě dál. Spolužáci mi furt dokola opakovali jaká jsem bezcitná, že jak se můžu chovat tak normální a kdyby mi na tom psovi záleželo tak by jsem se chovala jako ta druha spolužačka

a já na to odpověděla :

na tom psovi mi záleželo více než si vůbec myslíte ale rozdíl mezi tím je ten že život si máš užívat a ne ztrácet čas blbostmi , sama vím a nemusíte mi říkat že to blbost není, ale na světě jsou i důležitější věci. Vím taky že vypadám jako totální bezcitná mrcha, ale v životě se mi toho stalo moc na to kolik mi je. Ztratila jsem už tím mnoho času takže už toho času není moc ale ani málo na to něco hezkého prožít. Předtím ale i teď čas běží. Čas nezastavíme a já už ho nechci ztratit tímhle. Dobře, přece jen si zasloužilo trochu času ale dva týdny je fakt moc. Za tyto dva týdny by jste mohli prožít věci které jste si vždy přáli.

prosím než něco začnete dělat zamyslete se nad tím co je pro vás zbytečné a co ne. Co si ve vašem životě zaslouží váš drahocenný čas. Je to opravdu důležité