Zimní cestování vlakem II - Plzeň

Po týdenní odmlce opět nasedám do vlaku, tentokrát směr Plzeň, a tentokrát to není omylem

Minulý výlet do Kolína mě poznamenal na tolik, že jsem se rozhodl udělat výlet další. Vydal jsem se tak do města Plzně, na západě Čech, a tentokrát zcela vědomě, a neomylně. V deset hodin jsem tedy nenastoupil do vlaku IC Pendolino, jelikož jsem ho zmeškal, a do Plzně odjel běžným rychlíkem. k mému překvapení mi cesta zabrala pouze hodinu, za kterou jsem si prohlédl lesy a krajiny plzeňského kraje. Když jsem vystoupil z vlaku v Plzni, čekala na mě honosná nádražní budova, a na obzoru se tyčila vysoká věž místní katedrály, která mi díky své výšce umožnila najít cestu k náměstí. Po pořízení fotek jsem se pomalu přibližoval ke katedrále, a k mému překvapení byla i v sychravém únoru otevřena pro veřejnost. Sebral jsem tedy odvahu a trpělivost, a začal jsem se hrabat do schodů. Obavy jsem začal mít až tehdy, kdy schody spíše začaly připomínat žebříky, a veží zněla meluzína lomcující se starými okenicemi. Po překonání první překážky výletu jsem se ale setkal s nádherným výhledem na zimní Plzeň, ze kterého mi málem uletěl mobil k vůli sinému větru. Na věži jsem strávil několik minut, a poté jsem se odhodlal k sestupu dolů. Cestou jsem našel letákový průvodce městem, což mi značně pomohlo, protože jsem do té doby netušil co v pivovarnickém městě budu dělat, a tak jsem postupně obešel všechny zajímavosti, které mi nalezený průvodce doporučoval. Plzeň je krásná. město, které znají po celém světě k vůli pivu má k nabídnutí o hodně víc, než pouze tento nápoj.

Když jsem prošel nejužší centrum, pokračoval jsem vstříc bráně pivovaru, známé také z loga plzeňského prazdroje. To že je Plzeň opravdu známá po celém světě mi potvrdila početná skupinka asiatů, kteří se přijeli podívat také. Když jsem prošel i pivovar, usoudil jsem že v Plzni jsem viděl co mi nabízí, a tak jsem se přemístil na nádraží, abych napravil železniční fiasko z rána, jak už jsem zmínil jsem vlak nestihl. Na nádraží v Plzni se velkou budovou rozléhá znělka "Plzeňská věž převyšuje kopce" a doprovázela můj druhý pokus dostat se do Pendolina. Tentokrát úspěšně. Do Prahy se nejrychlejší vlak dostal pomaleji než rychlík, jelikož nabral zpoždění dvacet minut, které nepřineslo obohacení v žádném slova smyslu, protože venku už byla tma a tak jsem se díval sám na sebe v odrazu okénka a přemýšlel jsem, jestli to opravdu mám zapotřebí tyto spontánní výlety pořádat. Po zpětném ohlédnutí jsem si výlet i přes zpoždění rychlého vlaku s důležitě znějícím názvem SC (SuperCity) Pendolino užil, a těším se na další

Katedrála sv. Bartoloměje

Velká židovská synagoga

Brána plzeňského pivovaru

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
0
Odeslat správu
Zápisy z železničních i jinných cest po České republice

Chceš vědět, když TravelCentral přidá nový blog?

Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.