Úzkostní poruchy v současnosti | Marek Horňanský psycholog

Pojem „úzkost“ se stalo téměř každodenním společníkem mnoha z nás. Míra stresu, která nás obklopuje, je vyšší než kdy dříve. Požadavky v zaměstnání, závazky, záplava informací, nejistota budoucnosti.

Úzkostní poruchy patří v současnosti mezi nejčastější psychické potíže, se kterými se lidé obracejí na odborníky. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se s nimi alespoň jednou za život setká každý čtvrtý člověk. Statistiky dokonce ukazují, že jejich výskyt stále roste. Nejen u dospělých, ale bohužel i u dospívajících a dětí. Za poslední dekády se úzkostní poruchy osamostatnily jako samostatná kategorie psychických onemocnění, která má svá specifika, příznaky i možné následky.

Možná jste i vy někdy pocítili, jak se z drobné obavy stává neodbytný pocit sevření, který paralyzuje běžné fungování. Možná jste si všimli, že vaše okolí často mluví o „stresu“, „panických atakách“ nebo „sociální úzkosti“. Téma úzkostných poruch je dnes natolik aktuální, že zasahuje všechny vrstvy společnosti. A to od studentů až po seniory, od zaměstnaných po nezaměstnané, muže i ženy.

Nejsme to, co se nám stalo, jsme to, čím se rozhodneme stát ... Carl Gustav Jung

Podle Mezináriodní klasifikace nemocí se většina úzkostných poruch řadí mezi tzv. neurotické poruchy. Ty jsou vyvolány stresem. Výskyt úzkostných poruch je velmi častý. Úzkostnou poruchou trpí v průběhu života přibližně 10-25 % populace. Jedinci trpící úzkostnou poruchou, mají symptomy různě zastoupeny a poměr intenzity je rozdílný. Obecně jde o psychické a somatické projevy. Vystupňovaná úzkost může vyústit například. do panického záchvatu.

Úzkostnou poruchu můžeme definovat také jako pociťování chronické úzkosti, která je spojena se záchvaty paniky a se záchvaty úzkosti. Takový člověk cítí beznaděj, prožívá negativní hodnocení a jeho očekávání jsou pesimistická. Úzkostní lidé mají nízké sebehodnocení, které se projevuje v pocitu méněcennosti. Příznaky se začínají objevovat nejednou již v období mladé dospělosti.

Negativní zážitky z dětství totiž silně ovlivňují formování osobnosti. Nedostatek citu a přívětivosti ovlivňuje následující vnímání a chování v dospělosti. Pokud má například dítě milující rodiče, chápajícího učitele a dobré přátele, zkušenost ho ovlivňuje tak, že nebude vnímat a očekávat od lidí vždy něco negativního. Pokud však dítě zažije v rodině traumatické či problémové situace, tím častěji se u něj vyvine reakce nenávisti vůči vrstevníkům, rodičům a ostatním lidem.

Získávání vlastních zkušeností se eliminuje a negativní vývoj se upevňuje. Pokud své emoce k rodině potlačuje, projevuje se to úzkostí k okolí. Dítě tak přichází o jistotu, že ho má někdo rád a všechny situace vnímá jako ohrožující. Vytváří se charakteristický postoj, základ, ze kterého se může vyvinout neuróza.

Úzkostná porucha se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Mezi vegetativní symptomatiku řadíme mimo jiné trávicí potíže, bušení srdce, pocení, třes, kolísání tlaku, problémy se spánkem, závratě a jiné. Mezi psychickou symptomatiku řadíme: pocity bezmocnosti, pocity ohrožení, pocity strachu, intenzivní prožívání negativních emocí, potíže s koncentrací a jiné.

Úzkost nezačne být menší tím, že se jí budeme vyhýbat, ale tím, že jí budeme čelit ... Dr. David D. Burns

Úzkostní poruchy dnes představují jednu z největších výzev pro naše duševní zdraví. Nejsou slabostí ani projevem selhání, ale signálem toho, že naše psychika volá o pomoc v nadměrně náročném světě. Právě v tom spočívá jejich paradox.Přestože nás mohou paralyzovat, zároveň nás mohou nasměrovat k hlubšímu poznání sebe sama a potřebným změnám v životě.

Nezapomínejme, že prevence a včasná intervence jsou klíčem. Všímejme si varovných signálů. U sebe i u svých blízkých. Budujme otevřené prostředí, kde je možné o psychických obtížích mluvit bez obav z odsouzení. Pracujme na svém duševním zdraví stejně pečlivě, jako pečujeme o to fyzické.

Pokud sami zažíváte úzkostné potíže, vězte, že naděje existuje. Dovolte si požádat o pomoc, nebojte se změny a buďte k sobě laskaví. A pokud jste někdo, kdo takovou pomoc poskytuje nebo podporuje ostatní, hrajete klíčovou roli v tom, aby se úzkost stala překonatelnou překážkou, nikoli doživotním břemenem. Marek Horňanský psychológ Ψ bibliografia:

⦁ Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook.  UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

⦁ Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].

Ohodnoť blog
15
Odeslat správu
Marek Horňanský psycholog, PhDr. Mgr. MSc. MBA. Autor Marek Horňanský je absolventem vysokoškolského studia jednooborové psychologie Ψ absolvent pětiletého psychoterapeutického výcviku (Person Centred Psychotherapy and Counseling). Více než 20 let individuální, rodinné, skupinové a komunitní práce s klienty, v oblasti psychologického a psychosociálního poradenství, terapií, koučinku a mentoringu. V oblasti osobnostního a odborného vzdělávání dospělých dlouholetě realizuje školení, kurzy, přednášky a workshopy. Spolupodílí se na tvorbě podcastů, publikační a osvětové činnosti. Úzce spolupracuje s odborníky pomáhajících profesí, v soukromé, státní a nevládní sféře. Pracovně působil na Slovensku, České republice, Rakousku a Německu. Ψ Předmětné vysokoškolské vzdělávání absolvoval na slovenských univerzitách a zahraničních vysokých školách: Komenského Univerzita Bratislava | Pedagogická fakulta (magisterské studium) Komenského Univerzita Bratislava | Pedagogická fakulta (rigorózní studium) Katolická Univerzita Ružomberok | Pedagogická fakulta (rigorózní studium) Warsaw Management University | Master of Science (postgraduální studium) Universität Leipzig | Fakultät für Lebenswissenschaften (postgraduální studium) SMA Akademie Wien | Master of Business Administration (postgraduální studium) Ψ Absolvované dlouhodobé certifikované vzdělávání: Psychoterapie (PCA Person Centred Psychoterapie a Counseling) – Hypnóza a autohypnóza – Skupinová dynamika – Mediace alternativní řešení konfliktů – Životní, vztahový a kariérní koučink – Personální management – Psycho Supervize pro pomáhající profese – Online distanční poradenství – Krizová intervence – Lektor dalšího vzdělávání – Psychotraumatologie – Forénzní a penitenciární psychologie – Psychologická diagnostika – Jiné Ψ Nabízená psychologická a terapeutická podpora: poradenství zaměřené na překonání psychologických problémů. Pomoc klientům v oblasti emocionálních problémů, osobnostního růstu, změn a seberealizace. Volba životního směřování, osobních zvyků a profesního rozhodování. Problematika kariérní změny a osobní produktivity. Partnerská a vztahová podpora pro single lidi, páry a partnery. Krizová intervence. Mediace a řešení konfliktů. Manželské a rozvodové poradenství. Řešení problematiky v oblasti výchovy a rodičovství. Pomoc dětem a mládeži s poruchami chování. Psychotraumatologie. Úzkostné a depresivní poruchy. Látkové a nelátkové závislosti. Relaxační techniky. Hypnóza a autohypnóza. Psychologická diagnostika dětí, seniorů a dospělých (osobnostní a výkonnostní testy) a jiné. Marek Horňanský – psycholog, terapeut, lektor a coach. Jako autor pravidelně přispívá odbornými články a rozhovory na téma duševního zdraví, psychologie a osobního rozvoje. Jako příležitostný autor se aktivně zapojuje do diskusí o společenských a sociálních tématech. Jeho texty se věnují oblastem jako jsou sociologie, ekonomie, cestování či filozofie. Srozumitelně a lidskou řečí. Publikované články najdete také na blogu REFRESHER.cz - kde se věnuje tématům jako psychosomatika, duševní zdraví, vztahová vazba, vliv traumatu, závislosti, spánek nebo syndrom vyhoření. BLOG: https://refresher.cz/profil/marek-hornansky-psycholog

Chceš vědět, když Marek Horňanský psycholog přidá nový blog?

Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.