Stres, dříve vnímaný především jako výjimečný stav spojený s mimořádnými událostmi, dnes proniká do všech oblastí našeho života. Týká se práce, mezilidských vztahů, financí i zcela běžných každodenních situací. Mnozí z nás si už ani neuvědomují, že žijí v permanentním napětí, které zanechává stopy nejen na jejich mysli, ale také na těle.
Stres není pouze moderní strašák či módní diagnóza. Je to přirozená reakce našeho organismu na zátěž a změny v okolí. Krátkodobě nás může povzbudit k vyšším výkonům, pomoci nám zvládnout náročné úkoly nebo se lépe vyrovnat s krizemi. Pokud je však dlouhodobý, intenzivní a bez možnosti regenerace, začíná ohrožovat naši psychickou pohodu i celkové zdraví.
Výzkumy ukazují, že chronický stres může být jedním z klíčových spouštěčů úzkostných a depresivních stavů, poruch spánku, snížené imunity a řady dalších psychických obtíží i fyzických obtíží. Mnoho lidí se přesto snaží své napětí ignorovat nebo jej řeší způsoby, které mohou jejich stav ještě zhoršit – například přehnanou pracovní aktivitou, únikem do virtuálního světa, alkoholem či jinými návykovými látkami.
Na druhé straně právě pochopení podstaty stresu a jeho dopadu na naši mysl nám může otevřít cestu k efektivnějším strategiím zvládání. Využití psychologických technik a vědomá péče o vlastní duševní zdraví se stávají stále důležitějšími dovednostmi pro každého, kdo si přeje žít kvalitní a naplněný život.
Není možné vyhnout se všemu stresu, ale je možné naučit se, jak s ním zacházet ... Gail Sheehy
Když se zjišťovalo, jaký vliv mají na člověka různé životní situace, došlo se k závěrům, že do určitého napětí nás dostávají nejen negativní události jako jsou smrt blízkého člověka, naše vlastní onemocnění, rozvod, ale i situace výrazně kladné. svatba, narození dítěte, oslavy narozením. To znamená, že i tyto kladné situace mohou do jisté míry vyvolat stres u člověka. Podle výzkumu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity lze stres dokonce matematicky vyjádřit. Vědci vytvořili rovnici, která pomocí biologických parametrů určuje, kdy stres začíná ohrožovat naše zdraví. To potvrzuje, že stres není jen pocit. Má měřitelné fyziologické dopady.
Pokud je působení stresu nepřetržité a silné, po čase zjistíme, že nás připravuje o energii, o životní elán a zdraví. V životě se nemůžeme vyhnout událostem, které vyvolávají stres, ale je důležité, abychom se naučili kontrolovat své reakce na tyto podněty a aktivně začali pracovat na odstranění svalové nerovnováhy a naučili se relaxovat, a tím předešli zdravotním problémům nebo je zmírnili. Toto můžeme uskutečnit jen v případě, že umíme stres zvládat. Z angličtiny je ke zvládání přiřazen pojem „coping“, který znamená umět si poradit a vyrovnat se s mimořádně těžkou, téměř nezvladatelnou situací, stačit na neobvykle těžký úkol. Jinak řečeno znamená s někým bojovat, doslova „bít se“, snažit se ho přemoci, tak se s ním počítat, zvládnout ho, zkrotit a podrobit vlastní vůli.
Při úspěšném a hlavně účinném překonávání stresu je důležité fyzické a psychické zdraví. Pokud je člověk v dobré psychické i fyzické kondici reaguje ve stresových situacích méně extrémně, dokáže se lépe ovládat, pružněji reaguje na problémy. Aby byl schopen takto reagovat při stresu, je důležité, aby člověk vykonával pohybovou aktivitu, jako je např. stres. sport, který je také „odbourávačem“ stresu a hlavně způsob relaxace. Neméně významným je i dodržování správné životosprávy, tedy dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, ale také dostatek času na jeho konzumaci a dopřeje si dostatek vydatného spánku
Stres je neoddělitelnou součástí lidského života. Není to jen negativní síla, která nás vyčerpává. Může být i signálem, že něco v našem životě potřebuje pozornost, změnu nebo péči. Krátkodobý stres nás dokáže aktivovat, motivovat a připravit na výkon. Ale pokud se stane naším každodenním společníkem, může pomalu narušovat naši rovnováhu, zdraví i vztahy.
Nejde o to stres zcela odstranit. Jde o to naučit se ho rozpoznat, pochopit a zvládat. Každý z nás má jinou citlivost, jiné spouštěče i jiné strategie. Důležité je najít ty, které fungují právě pro nás. A nebát se požádat o pomoc, když ji potřebujeme. Pokud jste se v některých popsaných situacích poznali, berte to jako příležitost. Možná je čas zpomalit, nadechnout se, přehodnotit priority. Stres nemusí být konečná. Může být začátkem změny. Protože péče o duševní zdraví není luxus. Je to základní podmínka kvalitního života. Marek Horňanský psychológ Ψ bibliografia:
Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].
Chceš vědět, když Marek Horňanský psycholog přidá nový blog?
Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.