Syndrom vyhoření v praxi života | Marek Horňanský

Konkrétně více než 70 % uvádělo, že pociťuje nepřetržitý pocit únavy, téměř 60 % cítilo fyzickou vyčerpanost a více než 70 % pociťovalo kombinaci duševní, emocionální i fyzické únavy.

„Jestliže si člověk neudělá čas sám na sebe, zapomene, proč vůbec začal …“ Jack Kornfield

Ve své psychologické praxi se setkávám s klienty, kteří komunikují o tom, jak „…nedokážu ráno vstát… jejich mysl je neustále přetížena myšlenkami …že radost z věcí, které kdysi milovaly, se vytratila, …nedokážu relaxovat, odpočívat a ani plnohodnotně spát. Pronásledují jejich pocity… selhání, beznaděje či frustrace. Práce, která je naplňovala, se pro ně stává tíhou. Vztahy a komunikace s kolegy a blízkými se komplikuje. A co je nejhorší … řešení je v nedohlednu. I takto přežívají zasažení lidé syndromem vyhoření.

Podíváme-li se do historie, pojem „burnout“ (ang. „Burn Out Syndrome“. německy „AusgebranntSein“, tedy syndrom psychického, emocionálního a fyzického vyčerpání představil v roce 1974 psycholog Dr. Freudenberger, který sledoval vyhoření u pracovníků v sociálních a zdravotnických službách. A dodnes platí, že nejvíce ohroženi jsou lidé v tvz. pomáhajících profesích – tedy lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, sociální pracovníci. Je také vyzdvihována jistá propojenost syndromu vyhoření se zaměstnáními, která jsou považována za tzv. rizikové (např. hasiči, vojáci, policisté …tedy profese kde je tlak, zodpovědnost a kontakt s lidmi obzvlášť intenzivní !

„Kdo neumí odpočívat, neumí ani pracovat …“ Jean-Jacques Rousseau

Vyhoření ….totiž vzniká v důsledku dlouhodobého chronického stresu, při kterém tělo i mysl přestávají zvládat každodenní požadavky. Prvním varovným signálem je stálá únava, kterou nezlikviduje ani dostatečný spánek či víkendový odpočinek. Dále následuje výrazná ztráta motivace, … pocit prázdnoty, podrážděnost a sklon k cynismu vůči práci či kolegům … ". Člověk se postupně dostává na okraj … psychicky, fyzicky i sociální. Následkem může být rozpad vztahů, ztráta zaměstnání, zdravotní hospitalizace či dokonce … smrt!"

Počáteční radost a nadšení z práce a úspěchů se začne vytrácet. Člověk přichází do kontaktu s tvrdou realitou. Dostavuje se nutně podrážděnost, skleslost a ztráta sebedůvěry. Člověk se izoluje. I malá námaha a požadavky ho dokážou unavit, znechutit. Vyhýbá se sociálnímu okolí, je jakoby bez elánu a života, postupně se může nabalovat psychosomatika a reálné zdravotní problémy. Každé vyhoření má několik fází. Jedná se o dlouhodobý proces. Zasažený člověk, prochází fázemi postupně. Proces vývoje může trvat několik měsíců, dokonce i let!

Fáze nadšení, kdy se člověk pro něco nadchl. Vidí před sebou cíl, má pro co žít, jeho život je smysluplný. Člověk se cítí zanícený, potřebný, překypuje energi

Fáze tzn. utilitární zájem. To znamená, že člověk, který nejprve pracoval s vášnou a měl před sebou smysl. Nyní pracuje více méně ….. neboť má z toho benefit, například. peníze. Nadšení a elán nahradí obyčejné povinnosti, úkoly a termíny. Jeho motivace k práci je čistě finanční

Fáze tzn. spáleniště. Jedinec ztrácí úctu k druhým lidem, věcem, cílům. Chová se necitlivě, převládá u něj cynismus, sarkasmus. Neváží si vlastního snažení, ztrácí smysl. Upadá, izoluje se.

Je třeba doplnit, že Burn Out Syndrome není automaticky spjat jen s prací, zaměstnáním. Se syndromem vyhoření je možné se setkat například. u partnerů. Na začátku vztahu bylo velké zamilování. Pak ale láska začíná upadat, dvojice se potýká se starostmi života. Přestávají být partnerský. Začnou mezi sebou soupeřit. Vznikají první hádky. Zamilovanost, úcta, důvěra, láska ...pomalu vyprchala a na místo ní nastoupil syndrom vyhoření.

Stejný problém může dokonce postihnout i ženy na mateřské dovolené či lidi pečující o své blízké odkázané na jejich pomoc (staří lidé s podlomeným zdravím vs jejich děti v domácnosti). Syndrom vyhoření se může projevit opravdu u kohokoli z nás. Je to proces pozvolný, ale jistý. Proto je třeba vědět, jak syndromu vyhoření předcházet. Znát možné způsoby prevence, než řešit skutečný problém. Léčba je totiž zdlouhavá a nejednou se neobejdete bez odborné pomoci. Proto pokud máte podezření, je dobré zastavit se, popřípadě pokud již uvedené přerostlo „člověku přes hlavu“ navštívit odborníky a nechat si poradit.

A jak jste na tom vy sami ? Daří se vám předcházet uvedeným syndromům ? Zažili jste někdy něco podobného a máte doporučení pro druhé ?

Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:

Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102