Ocitám se na rozšířeném náměstí. Se spolužáky a spolužačkami zde skládáme mohutné kulisy v zimním dni.
Moc se k tomu nemám, ale přesto se snažím přiložit ruku k dílu. Pak nás čeká posezení v restauraci, oblíbené vychutnávání zdejších nápojů.
Předem však uvažuji, že stárneme, že už za pár desítek let nebudeme úplně svěží - osmnáctiletí!
Dost mě trápí uvedená okolnost, že se opustíme, ale existuje jedna naděje, že budeme na sebe vzpomínat v tom dobrém, co nás kdysi potkalo.
Václav Kovalčík, Zlín
Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].
Chceš vědět, když v.kovalcik přidá nový blog?
Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.