Unravel není deskou, ale novým příběhem Manon Meurt

Nemyslím si, že je žádoucí se snažit vpasovat muzikanty či celé kapely do nějakého již existujícího či uměle vytvořeného hudebního žánru, a tím „odstartovat“ recenzi, jak tomu běžně bývá. Nesporným znakem „postmoderny“ je totiž tekutost, která se vlévá mimo jiné i do světa kultury, a tedy i do hudby. Prolínají se vlivy, přístupy a techniky spolu se specifickými charaktery výsledného zvuku, který se u kapel liší vždy s ohledem na producenta, jenž za nimi stojí. Vytyčený žánrový plot kolem rozhlehlé hudební zahrady se rozpadl, a tudíž je spíše nasnadě otevřít zbytky chatrné branky a nahrávku na sebe nechat působit. Branku Unravel otevírá Manon Meurt v současném složení: Kateřina Elznicová, Kryštof Korčák, David Tichý a Jiří Bendl spolu s jejím producentem Eddie Stevensem

Snad právě hájemství zahrady je tím hravým prostorem, jehož prostřednictvím lze příběh Unravel rozplést. Abychom však vůbec mohli tuto hru slov a tónů okusit, musíme se na ni naladit. Timeless zbržďuje naše kroky ve stínech kroků dalších lidí spěchajících uskutečnit své životní možnosti. Poskytuje nám čas se od nich oddálit a vystoupit z rytmů zběsilých vod nevědomé každodennosti. Až tehdy, po celkovém zklidnění se před námi otevře výseč zahrady, na níž rostou pivoňky. Peony Garden poskytuje mnoho obrazů, na nichž se chvějí okvětní lístky, podobně jako rty lačnící po polibku. Náš zrak je stále přitahován vnějším dějstvím, které počíná rozechvívat i vnitřní pohnutí. Marrow jako by hojila zpřetrhaná vlákna, díky nimž se člověk stává opět součástí toho, co ho přesahuje. Možná rozpomenutí se na svou niterní intimnost, na zapomenuté jádro, je novým počátkem, který rozkvétá v temnotě podobný Moonflower. Překonání nelehkých časů, odvaha opět hledat čistotu, krásu a jednoduchost symbolizuje další precizně vystavěná skladba s názvem Linen. Zahrada, plná roztodivných květin, voňavých a léčivých bylin, do nás zapouští své bohaté kořeny a současně nám poskytuje místo, kde se máme šanci uzdravit. V područí vzrostlých stromů se oddáváme nevědomým tužbám tónů Boy Beneath. S koncem tónů, končí i noc, Měsíc předává svou vládu Slunci. Stíny mizí, zahrada ožívá společně s obnaženým lidským nitrem, do něhož pronikají hřejivé paprsky. Jizvy noci se zacelují sluncem skutečného přátelství, v němž se zrcadlíme. Mirrors tak pomyslně uzavírá celistvý příběh kapely, o jejímž vyzrálém kompozičním umu nelze pochybovat.

Z výpovědí Manon Meurt vyplývá, že ne všechny skladby vznikly ve stejný čas, a tak se výše smyšlený příběh zajisté nemusí překrývat s původním skladatelským významem. Avšak již při prvním poslechu na mě celá deska zapůsobila svou provázaností, jež ve skutečnosti nezačíná s prvními tóny Timeless a nekončí Mirrors, neboť zachycuje cykličnost přítomnosti mezi člověkem a světem, jež je velká jako je velký potenciál samotné desky.

Manon Meurt: Unravel

Timeless

Peony Garden

Marrow

Moonflower

Linen

Boy Beneath

Mirrors

2024, Minority Records

https://store.minorityrecords.com

https://manonmeurt.com

https://manonmeurt.bandcamp.com/album/unravel

https://www.minorityrecords.com/cs/umelci/manon-meurt