Můj rejnokový a rajčenkový sen

Jsem opět osudem veden, abych toužil soutěžit, a tak se dostávám do dobově alternativní konstelace. Ocitám se poblíž vnitřního bazénu, kde proběhne napínavý závod dvou studentských mistrů v plavání a rejnokování.

Zúčastní se můj spolužák a jeho soupeř z jiného kraje.

Oba soupeři, za jásotu diváků, skáčou ze svých startovních pozic do bazénu. Na jeden dech musejí přeplavat vzdálenost menšího bazénu.

Po splnění uvedené vzdálenosti mohou opět dýchat, každý soutěžící má kolem pasu pouzdro, z něhož pak vypouští jakési barvivo, které maluje na hladině rejnoka.

Můj spolužák vypouští béžového rejnoka, jeho soupeř černo-červeného.

Přítomná televizní reportérka se nás diváků ptá, zda jsme někdy něco ve sportu vyhráli, zda vůbec sportujeme, jak prožíváme svůj volný čas atd.

Nemám co říci - chtěl jsem sice sportovat, ale prý nemám talent, nechtějí mě, jen přihlížím se svou žárlivostí.

Zatím není jasné, kdo vlastně ze soutěžících vyhrál. Oba rejnoci se zdají býti naprosto vyrovnaní, na hladině nádherní a majestátní!

Ubíhá čas, až mě neznámá konstelace životem přestěhuje do Otrokovic, kde mám svůj domeček s velkou zahradou, kde mi aktuálně rekordně plodí červeno-fialové rajčenky jako melouny!

Něco mě rovněž vrací do prostor zlínských škol. Možná se rýsuje nějaká alternativní konstelace budoucnosti studijní, profesní, vztahové a vlastního životního putování v neznámém časoprostoru.

Václav Kovalčík, Zlín