Můj soutěžně trapný sen

V jedné velké dílně mám pracovní směnu. Těsně před jejím koncem se dozvídám o výsledcích jedné osudné literární soutěže.

Vítězové, mezi nimiž je můj spolupracovník kamarád, mají v almanachu tučně vyznačené nadpisy literárních příspěvků. Ti, kdož nevyhráli, zas tenkým obyčejným písmem. Asi v odpoledních hodinách si jde pro mě do dílny policie.

V jedné čekárně se dozvídám, že můj příspěvek "Sopka" je nevhodný a pobuřující, navíc jsem odeslal tuto básničku i s podpisem na soutěžním papíře, což jsem prý neměl!

Také jest jisté, že daný literární spolek mě chce co nejdříve zlikvidovat jak morálně, tak i materiálně - profesně.

Nechutné výslechy pokračují dalšími nechutnými výslechy, až jsem souzen, odsouzen, i když se přes mnohé instance odvolávám a odvolávám.

Pociťuji, že to leze do peněz, přesto ještě plánuji nechat svůj soud postoupit "soudu pro lidská práva v EU."

Na zkušebním displeji se mi objevují šance na úspěch, které z počátku evropského soudu vypadají slibně, ale pak se dozvídám, že bych stejně prohrál i v téhle instanci.

Kdybych do toho šel, tak bych přišel možná o milión a půl Korun českých. Definitivně bych graficky prohrál z důvodu, že jest vzájemné krytí justice našeho státu vůči té evropské na politické úrovni.

Pak navrhuji poslední záchrannou nabídku na veřejně prospěšné práce formou přednášky pro mládež a dospělé, kde budu popisovat svůj odstrašující případ, jak jsem byl nakonec odsouzen.

Mám ale velkou publicitu, je to velmi úspěšné, lidé mi fandí, nejsem alespoň teď v jejich očích vinen, ale obětí politického procesu!

Na Vánoce jest firemní volno, z našeho skromného baťovského domku, který ještě mám, vyběhne můj leguán Fredíček, a začne se pářit se samičkami leguánkami v sousedství.

Ocitám se ještě ve firemních prostorech na symbolickém Vánočním večírku, v okolí už šumí jen moře, přesto leguán Fredíček v něm spokojeně plave s ostatními leguány.

A já se na vánoční pláži sprchuji, zároveň mi je vštěpováno nadřízeným, abych šetřil vodou. Jako vyhnanec trávím Vánoce ještě v dílně, neboť jsem byl kvůli téhle soutěžní kauze též definitivně exekutory vyhnán z domova!

Mí nejbližší spolupracovníci však se mnou soucítí, i když jsem v té době nevinně spadl dosti hluboko až na samé dno!

Václav Kovalčík, Zlín