Můj plavovlasý sen

Stalo se to, či teprve stane, v ideálním národě, době a světě, kde i mladí lidé s věkem menším než 40 let mohou svobodně kandidovat na hlavu státu.

V té době rovněž kandiduji na prezidentskou funkci. Jsem mladý, ambiciózní, mám sociální cítění i cítění pro spravedlnost, kvalitu života a prostředí v našem národě i ve světě.

Proti mně kandiduje jedna hezká plavovláska, která jedná mnohem přirozeněji než já.

Oba se nacházíme v prosklené budově se zahradou, ve své blízkosti máme volební štáby.

Na nás svítí květnové paprsky odpoledního slunce.

Oba dva totiž sledujeme velkou televizní obrazovku, a tak jsme informováni o průběžných volebních výsledcích.

Je pravdou, že asi pár hodin vedu s přehledem, jenže za další hodinu je vše úplně jinak!

Plavovláska vyhrává o sto hlasů. Navíc se mi už dlouhodobě líbí, a tak ji v přímém přenosu požádám o ruku, abychom se zasnoubili a byla pak nádherná svatba.

A ona souhlasí, neboť se jí už od začátku naší známosti líbím též.

Volební výsledky na hlavu státu ještě nic neznamenají, i když jest ještě výraznější její náskok.

Uprostřed volebního vysílání oznamujeme svým voličům a voličkám, že se spolu vezmeme, ať volby dopadnou, jak dopadnou, vždyť mnohem důležitější jest přece láska partnerská, manželská a rodinná, a ta skutečně v následující době zvítězí v naší překrásné vlasti.

Václav Kovalčík, Zlín