Můj letniční sen

"O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se nejistoty ohledně vyznání a mlhavého zmizení z ruchu post-moderního města."

Ocitám se v jedné školní jídelně, kde obědvám. Jsem obklopen mladými i starými lidmi. Počasí venku jest zatažené, trochu mlhavé.

Po obědě se přibližuji  k jedné modlitebně nějaké letniční církve. Váhám, jestli vkročit, anebo nevkročit. Jsem už v davové řece, která proudem putuje rovnou do modlitebny. Káže jedna vírou nadšená kazatelka.

Zdejší liturgie, spíše neliturgie, probíhá velmi rychle. Úvod, kázání, písně, modlitba Otče náš atd. - to všechno trvá celkově asi čtvrt hodiny. Pak se lidé rozcházejí, a já ulicí putuji k říčnímu břehu, kde jest uhlím černá zem.

Tak trochu divný den, jenž mě potkal. Je totiž křížencem všedního i svátečního času.

A já putuji někam do neznáma, neboť si nejsem jistý, co by mi členství v této post-moderní církvi přineslo. V mém snu bohužel hrají peníze důležitou roli, a já se ocitám, dokonce mizím v mlhavém oparu letničního města.

Václav Kovalčík, Zlín

Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].

Ohodnoť blog
0
Odeslat správu
Žiji, tvořím, publikuji, vzpomínám. Doma a na zahradě pěstuji a fotím exotické rostliny, chovám agamu vousatou. Jsem milovníkem přírody, umění, moderny a tradice. Mám rád skvělou společnost a kvalitní mezilidské vztahy.

Chceš vědět, když v.kovalcik přidá nový blog?

Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.