Můj teleportační sen
Krásný život prožívám ve "venkovském maloměstě" poblíž malebné přírody, kde mám své zázemí. Bydlím v jedné chatě, mám své rostliny, zvířata, dokonce bohatě tvořím díla do světa.
Navíc jsem zdědil bohatství po svých předcích. Navštěvuji květnaté louky, pracuji ve svém vysněném oboru, zároveň studuji, relaxuji, tvořím významná díla pro tenhle krásný svět i dobu. To je to nejhezčí, co tedy mám a ze srdce buduji.
Nastává však krizový čas, kdy se mám stěhovat do neznámého velkoměsta. Stěhování probíhá tzv. moderní celní teleportací. Má být teleportován autobus s lidmi a různými věcmi, a tak se musím co nejrychleji sbalit, ale všechno se mi nedaří přemístit do teleportačního autobusu.
Stále přeskakuji teleportační celní závory, ale těch věcí v mém nádherném domově neubývá, ale pořád zůstává. Nevím, jestli to balení nakonec vzdám, ale pak se dovídám, že každé tři dny mohu být z velkoměsta opět teleportován do svého malebného zázemí poblíž přírody.
Nastupuji tedy do záhadného časového stroje, a jsem teleportován neznámo kam.
Václav Kovalčík, Zlín
Text je součástí Refresher blogu, není redakčním obsahem. Administrátory můžete kontaktovat na [email protected].
Chceš vědět, když v.kovalcik přidá nový blog?
Zadej svůj mail a dostaneš upozornění. Kdykoliv se můžeš odhlásit.